Opíráme se zády
každá ve svém klubíčku
jako dvě ozubená kolečka
kočka malé já velké
až zavřeme oči
zacvaknou do sebe
a stroj na sny
se roztočí
tiše
nikoho nevzbudí
jen skoro neslyšně vrní
Opíráme se zády
každá ve svém klubíčku
jako dvě ozubená kolečka
kočka malé já velké
až zavřeme oči
zacvaknou do sebe
a stroj na sny
se roztočí
tiše
nikoho nevzbudí
jen skoro neslyšně vrní
Chci si slepit nový svět
z rozstříhaných časopisů,
kde místo fontán budou
sklenice na vysoké nožce
a z hladkých polokoulí citronového sorbetu
uprostřed bude tryskat šampaňské.
A místo lamp nikdy nehasnoucí prskavky,
v jejichž obláčcích dýmu se schová
nemravný dotek i s touhou šeptaná slova.
Aby se v těch zbytcích střelného prachu
zažehla jiskra, která se pak bude šířit
jako požár od srdce k srdci.
Až to bude nejkrásnější
celý ten papírový svět shoří
v barevném ohňostroji.
Ale nikdo nebude plakat,
shoří totiž i stesk.