Jsi mým...

Vznáším se uprostřed zoufalství mezi kapičkami slz. Ten neznámý barevný vesmír vyplivnutý chaosem a bolestí pohlcuje všechny slzy, aby je natěsnal do malé, úzké, průhledné trubičky, ve které slzy září všemi barvami zoufalosti. Slza krve, slza temnoty, slzy modřin, ztracené bělosti a krásy. A celé to destilační zařízení, co pohlcuje slzy vyrvané z mé hrudi, srdce, duše a zhrzené lásky, plní drobnou kádinku Tvými čirými sliby. Destilované v samotné podstatě. Slzy je vyleptaly z vlasů, kam jsi je šeptal, ze srdce, kam se ukryly a z duše, která v ně věřila.

Rád tě ještě uvidím...

Pořád pro mě něco znamenáš...

***

Naše odloučení mě odsoudilo k smrti, byl jsi spoluviníkem naší lásky, byl jsi mým soudcem a jsi mým katem, umírám v každém okamžiku, kdy trvá naše odloučení, abych se mohla znovu zrodit a trpět.