Přijdu s prvním dnem...

zoufalství tak hmatatelné, že by se dalo obléci do šatů
Počkej, kam jdeš?!
Pryč, nastal čas. Obrátil se vítr, spadla tvoje hvězda.
Nechoď... kam půjdeš? Nechoď. Prosím.
Není důležité kam. Jak daleko. Ale proč. Rozhodla ses, v srdci máš díru, kterou nezaceluješ a já jí musím projít. Nepros, je to marné, dnes se neprosí, dnes se nespínají ruce. Dnes se snáší bolest.

slzy tak studené a slané, že se vpalují do tváří

Mám právo naposled...?
Nemáš. Ztratila ses sama sobě. A tak jsi ztratila i mě. Já budu čekat, až se najdeš. Hledej pečlivě.
Bude to bolet?
Sama vtíráš sůl do rány.
Jsi tak kruté!
Nemám na vybranou.
A chladné...
Tvá hvězda spadla z oblohy a vychladla. S ní i já. Najdi ji a odnes zpátky na nebe.
Nechoď!
Sbohem.
Vrátíš se ke mně? vyslovená prosba, touha i bolest, slzy se vpalují do kostí
Přijdu s prvním dnem, kdy se znovu usměješ nad západem slunce. 

poslední příslib Štěstí