...

Twistuju. V ponožkách mám vyšoupaný díry, protože bosá chodidla bych si sedřela. Twistuju jako šílenec s nadějí, že ze sebe setřepu všechno, z čeho se snažím vypsat, co se snažím utopit v kafi, rozpustit v zeleným čaji, a čeho se nemůžu zbavit. Furt se v noci budím zbytečnou láskou, pak si rozkoušu ret, zmuchlám peřinu a snažím se usnout, protože vím...

...vím, že bych měla něco dělat, udělat krok do té černé díry, která teď přede mnou leží, a proletět někam dál, jenže to už nebude naděje na návrat. A já pořád tak věřím.

...vím, že bych měla přestat doufat.

...vím, že si sama beru štěstí.

...vím, že se musím usmívat a tvářit se, že jsem v pořádku, až Tě potkám.

...vím, že se musím probudit z té melancholózy, co mě žere.

...vím, že u toho twistování nevypadám jako Uma, ale jako pako.