Paprsky reflektoru líbaly
každý svoji parketu,
když nás to k sobě zas přitáhlo.
Fyzikální zákon, nic víc,
dva póly magnetu.
Letmá dotknutí rtů
na spánek, na klíční kost,
stran lásky naprosto
sterilní a smyvatelné,
fyzikální síly a dost.
Na lásku je večer málo.
Šeptané láskyplné přezdívky
patřily vzduchu stejně
jako mně, když jsi mě tisknul
tak opravdově a něžně.
A já se usmívala, abych
do toho zas nepletla lásku.
"Lásko, buď herečka," řekls',
a potom ses ke mně sklonil,
abys mi šeptal, že prý
nádherně voním.
Nemám vlohy a neumím to,
vysvětlila jsem ti a přitom
hraju před tebou celý večer
životní roli, dej mi Oscara
(a polibek), když předstírám,
že tě nemiluju.
Na klíční kost!
OdpovědětVymazatAch drahá, tyhle životní role jsou bohužel velmi nedoceněné.