Umlčet touhu po rozletu
pro slabost příliš malých křídel,
v hláskách roztřepaných sonetů
vyčerpám svůj železa příděl.
A zavřená v krásném skleníku
se vzpomínkou na horkost června
chtěla bych vyletět z květníku,
na štítku píší 'chudokrevná'.
Na sklo psát prsty jako z ledu,
co mé srdce cítí tak zjevně,
dopisy, že moc chci a svedu
milovat, žít; ne chudokrevně.
Píšu a ptám se jako prve
je víc inkoustu nebo krve?
Oh, ma chérie, c'est comme de moi!
OdpovědětVymazatSkvělá báseň...krása.
OdpovědětVymazat