Mrtvé pokoje

...probuzení do šera...
...šedé sutiny, zbytky bílých stěn, bílá podlaha štítivě ukazující kusy svého bílého mramoru pod šedošedým prachem a sutinami, černě lakované dveře ušmudlané zašedlinou...
...BI-O-GRAF....
...černá tma, vzadu na stěně další dva přeživší katastrofy, černí, bílí a šedí, hrůza ještě teď visí v éteru a vzduchu, objímají se líbají, dívka k nim vede těžké, mátožné kroky, ale oni náhle mizí v titulkách, jen film...
...prstem do prachu na dveřích kreslí kříže, aby věděla, kde byla, v obrovském hotelu bez střechy se začínala ztrácet...
...vypadá to jako hřbitov, dlouhé chodby a na dveřích kříže...
...mrtvé pokoje...
...a svět je beznadějně monochromický...
...stovky pádů, žádná krev, jen černé modřiny...
...kašel, ale žádné sliny...
...žízeň...
...hlad...
...z deště náhle padají ocelové kapky...
...smývají prach a odkrývají - duše, životy, vnitřky? - nebo co je to, co není černobílé?...
...ani film nebyl barevný, ani ten zachycený kousek reality...
...kapky modrají, padají pomalu, jako dohasínající tep...
... tak co je to?...
...zoufalé a vyděšené klubíčko...
...z nebe náhle spousty provazů vody...
...rozplakala nebe...