za hodinu půlnoc,
podpatky bosých nohou
se dotýkám podlahy
a opisuji křivky
všech dřívějších valčíků,
když si přidržuji
cíp bílého županu
nesmírně elegantně
jako družička cizích spánků.
Kolena mi nahota
cudně skrývá
a rozevlátý župan
utíká neposlušně
před zraky hvězd.
Valčík končí
a přichází půlnoc
já prosta šatů
čistě a neskrytá
hlídám cizí spánky
ve městě pod sebou.
Žádné komentáře:
Okomentovat